Festivalová místa
Historie Zámku Žďár v bodech
- 1252 – Založení cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie a osady Žďár, které inicioval otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova, ale až jeho zeťové, Boček ze Zbraslavi a Smil z Lichtenburka jeho úmysl uskutečnili.
- 1458 – Klášter se stává majetkem krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jakožto potomka zakladatele kláštera. Během své vlády (1458 – 1471) se pokusil o obnovu kláštera, který byl během husitských válek vydrancován a vypálen.
- 1614 – Klášter se stává osobním majetkem olomouckého kardinála Františka z Ditrichštejna, který nechal prelaturu (obydlí opata) přebudovat na zámek.
- 1638 – Velehradský opat Jan Greifenfels z Greifenfelsu, který je považován za druhého zakladatele kláštera, vykoupil bývalý klášterní majetek od Maxmiliána z Ditrichštejna.
- 1705 – V čele konventu stanul opat Václav Vejmluva, který povolal významného architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichla, sochaře Řehoře Thenyho, či malíře Michaela Willmanna.
- 1722 – Éra proměn areálu do podoby jednoho z nejvýznamnějších církevních sídel vyvrcholila vysvěcením kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
- 1826 – Areál se stává majetkem nejvyššího maršálka Království českého hraběte Josefa Vratislava z Mitrovic.
- 1930 – Posledním šlechtickým vlastníkem se stala chlumecká linie hrabat Kinských, která panství zdědila.
- 1948 – Bývalý klášter, nyní zámek s celým žďárským panstvím byl znárodněn.
- 1991 – Panství bylo restitučně navráceno rodině Kinských.
- 1994 – Poutní kostel na Zelené hoře byl zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Muzeum nové generace
Zapomeňte na zaprášené vitríny a fádní výklad. Výjimečné muzeum, které vzniklo v areálu cisterciáckého kláštera, v budově bývalého pivovaru ve Žďáru nad Sázavou, nabízí vzrušující návrat do historie, založený na vjemech a pocitech tak, aby prostředí dodalo návštěvníkovi chuť objevovat. Scénografické zážitky směřují návštěvníky k obohacení vlastních zkušeností. Komplexní prožitek umocňují videoprojekce spojené s hudebním doprovodem. Zinscenování žďárské historie, příběhy osobností, jejichž um se otiskl třeba do podoby staveb či soch, založené na historických reáliích musí v návštěvníkovi vyvolat emoce a zvídavost.
Expozice představují tři klíčová období žďárského klášterního a zámeckého areálu. První část se vrací do 13. století, do období založení cisterciáckého kláštera. Druhá část expozice zavede návštěvníky do období baroka, kdy se žďárský klášter těšil nebývalé prosperitě. Poznáte barokní Žďár nad Sázavou v době jeho velkého intelektuálního, uměleckého a hospodářského rozkvětu. Kabinet kuriozit je poslední částí expozice, v níž se snoubí historické a současné prvky. Historické směřování k dnešnímu novému rozkvětu žďárského areálu zprostředkuje působivý mapping.
Muzeum nové generace otevře koncem léta 2015. Více na www.zamekzdar.cz.